Vůně kočky

Kočka se obecně stala miláčkem v naší domácnosti. Hezky jsme si na sebe všichni zvykli a naučili jsme se rozpoznávat potřeby toho druhého.

Nedávno však došlo ke zlomu, kdy jsem kočku odmítal akceptovat. Sedíme si takhle o víkendu u televize a číča se uvelebila vedle mne na pohovce. Hezky usnula a zrovinka jsem si říkal, že je nějak moc hodná :-) Za chvíli jsem však ucítil silný zápach. Obvinil jsem Pavlu z nečestného útoku na mou osobu. Pavla se na mne však obořila, že ona to nebyla.

Po třetí vlně děsného zápachu jsem to pochopil - když kočka prdí, děsně to smrdí!

Nastal terrror (naší vinou)

Průjem (3. den)
Jessie má průjem. Nevíme z čeho, nevíme proč. Jediné co víme je, že kálí na koberec. Jessie: smrad, tekutý exkrement, kvíkání. My: zlost a pocit bezmoci.

Příčina průjmu
Důvod průjmu jsme nezjistili, ale podle veterináře za to může asi makrela, kterou jsme jí dali. Chutnala jí tak hodně, že mi málem ukousla prsty, jak po makrele voněly.
Když se to lékař dozvěděl, jeho bezprostřední komentář byl: "To snad ne. Už jste někdy viděli, aby si kočka v přírodě ogrilovala makrelu?" V ordinaci mi to moc legrační nepřišlo, ale teď s odstupem se tomu vždy zasměju :-)

Důvod nepoužívání toalety
Dlouho jsme nerozuměli, proč v období průjmu Jessie používala koberec místo záchodu. Až do té doby, než jsme si k tomu výtvoru přičichli. Takový smrad jsem snad nezažil. Po přivonění k toaletě to bylo ještě horší. Vzhledem k tomu, jak je kočka čistotné zvíře, nám to došlo. Na tak smradlavý záchod bychom nechodili ani my.

Řešení
Řešení bylo nakonec velmi snadné. Po každé vykonané potřebě bylo ihned nutné výtvor z toalety odstranit, aby celá nezasmrádla. Od té doby Jessie chodila na záchod bez problémů a přestala kálet na koberec. Zhruba po týdnu průjem přestal a teď jsme na ni přísnější - dostává už jenom granule a maximálně kousek čistého kuřecího masa. Chudák, jak jí ta makrela chutnala!

Jessie má nový domov

Den první

Uvědomili jsme si, že na Jessin záchod máme málo steliva. Vydali jsme se proto do obchodu Zvěrokruh v Kauflandu Karolína. Koupili jsme skoro nejlevnější stelivo (10kg za 65,- Kč) a doufali, že "to bude fungovat".

Je čtvrt na šest a kolega nám Jessie přivezl. Malinké klubíčko, kňučí, píská a stýská se jí po předchozí rodině. Přesto zvládla večeři z nové misky a to nejdůležitější - použila záchod. Po každém jídle jsme ji odnesli na záchod a zabralo to.

Zakoupené stelivo se projevilo jako výborné. Je velmi hrubé, takže se z něj nepráší a výborně hrudkuje. Čištění toalety je díky tomu snadné a rychlé.

K mému překvapení jsme měli i klidnou noc. Jessie po chvilce stýskání utichla a dovolila nám vyspat se až do osmé hodiny ranní :-)

Den druhý
Už si na nás zvykla. Z počátku byla plachá a spousta neznámých zvuků ji vždy vylekala. Druhý den je však již otrkaná a začíná prozkoumávat okolí. Je tady spousta zajímavých věcí. Nohy od stolu jsou výborným soupeřem, stejně jako nohy lidské. Dlouhé vlasy od Pavly jsou ještě větším požitkem (i když asi jen pro Jessie) - dá se za ně skvěle tahat a kousat :-)

Když si přivoním ke svým papučím, mám pocit že zemřu. Jessie má však jiný vkus - z nějakého důvodu jí bačkory voní a leze do nich. Rozmlouvat jí to nebudu.

Nafotil jsem také pár snímečků.

Závěrem
Moc bych chtěl poděkovat Jirkovi Šebestovi za výbornou přípravu kočičky a za věnovanou smetanu a dobré kočičí taštičky. Umí je hezky baštit a chodit na záchod díky jeho dobré přípravě. Díky Jirko.

Budeme mít kočku

Své ženě jsem už hodně dávno slíbil domácí zvířátko. Nedávno jsem se rozhodl jednat a navrhl započetí výběru mazlíčka. Žena se ihned s radostí ujmula vymýšlení - copak bychom si pořídili?

Pejska jsme zavrhli, neboť odcházíme z bytu brzy ráno a přicházíme pozdě odpoledne. Pejsek by tak trpěl doma sám. Navíc jsem trochu líný a nechtělo by se mi jej několikrát denně venčit. Hlodavci byli pro změnu zamítnuti mou ženou. Vše, co má ocásek a vypadá jako myš je nepřítel :-)

Když v tom náhoda chtěla, že se můj pracovní kolega zmínil o jeho malých koťatech a že pro jedno ještě nemají páníčka. Pak už šlo všechno rychle. Rozhodli jsme se pro kotě, a začali studovat jak se o něj starat, co potřebuje, a co potřebujeme my aby nezdemolovalo byt.

Po mnoha prostudovaných materiálech jsme dospěli k následujícímu seznamu nezbytností:

• Toaleta pro kočku. Zvolili jsme krytou, aby nerozhazovala stelivo. Tato toaleta navíc obsahuje prostor pro uschování lopatky, aby nemusela být uložena někde mimo toaletu.
• Lopatka, která je součástí dodávky toalety výše. Něčím je prostě potřeba hovínka vyhazovat z toalety.
• 10ks pachových filtrů do toalety by mělo postačit na rok.
• Stelivo, kterým se naplní toaleta a které vytváří hrudky po kontaktu s tekutinou.
• Škrábadlo, aby nám nedemolovala boty, sedačku, nebo nábytek.
• Miska na žrádlo a vodu. Vybrali jsme dvojmisku.
• Kartáč na česání, aby tygrovi nepadalo mnoho chlupů.
• Granule ke krmení. Vůbec jsme nevěděli jaké vybrat. Dali jsme tedy na častější výskyt značky Acana v diskusích.
• Taška na přenášení kočky k veterináři, nebo když pojedeme na delší výlet.
• Na závěr ještě dečka. Ta se líbila ženě a tipuji, že se bude ženě líbit víc než kočce :-)

Spočteno a podtrženo, bude to celkem stát cca 2 650,- Kč i s poštovným a dobírkou. Kočičku dostaneme až za 3 týdny, takže všechny věci snad stihnou dorazit včas.

Ještě jsem zapomněl, dali jsme jí jméno Jessie.

Můj první blog

Dlouhou dobu jsem odolával, myslíc si že nemám zajímavé informace, které bych mohl předat svému okolí. Proto jsem to považoval za zbytečné. Ano, mám na mysli blogování.

Po přečtení výborného článku na blogu človíčka Dragos Roua jsem si řekl, že je na čase to zkusit.

Chvíli jsem uvažoval a uvědomil si proč jsem měl ten pocit výše. Důvodem je čas. Pokud zajímavé myšlenky neprezentuji hned po jejich zrození, časem (rozuměj velmi rychle :-) zapomenu jejich podstatu a pak je již pozdě. Zkusím tedy své životní postřehy psát zde co nejdříve po tom, co se udají.

Snad budou poučné alespoň pro některé z vás. Držte mi palce.