čtvrtek 16. září 2010

Vůně kočky

Kočka se obecně stala miláčkem v naší domácnosti. Hezky jsme si na sebe všichni zvykli a naučili jsme se rozpoznávat potřeby toho druhého.

Nedávno však došlo ke zlomu, kdy jsem kočku odmítal akceptovat. Sedíme si takhle o víkendu u televize a číča se uvelebila vedle mne na pohovce. Hezky usnula a zrovinka jsem si říkal, že je nějak moc hodná :-) Za chvíli jsem však ucítil silný zápach. Obvinil jsem Pavlu z nečestného útoku na mou osobu. Pavla se na mne však obořila, že ona to nebyla.

Po třetí vlně děsného zápachu jsem to pochopil - když kočka prdí, děsně to smrdí!