středa 21. července 2010

Budeme mít kočku

Své ženě jsem už hodně dávno slíbil domácí zvířátko. Nedávno jsem se rozhodl jednat a navrhl započetí výběru mazlíčka. Žena se ihned s radostí ujmula vymýšlení - copak bychom si pořídili?

Pejska jsme zavrhli, neboť odcházíme z bytu brzy ráno a přicházíme pozdě odpoledne. Pejsek by tak trpěl doma sám. Navíc jsem trochu líný a nechtělo by se mi jej několikrát denně venčit. Hlodavci byli pro změnu zamítnuti mou ženou. Vše, co má ocásek a vypadá jako myš je nepřítel :-)

Když v tom náhoda chtěla, že se můj pracovní kolega zmínil o jeho malých koťatech a že pro jedno ještě nemají páníčka. Pak už šlo všechno rychle. Rozhodli jsme se pro kotě, a začali studovat jak se o něj starat, co potřebuje, a co potřebujeme my aby nezdemolovalo byt.

Po mnoha prostudovaných materiálech jsme dospěli k následujícímu seznamu nezbytností:
  • Toaleta pro kočku. Zvolili jsme krytou, aby nerozhazovala stelivo. Tato toaleta navíc obsahuje prostor pro uschování lopatky, aby nemusela být uložena někde mimo toaletu.
  • Lopatka, která je součástí dodávky toalety výše. Něčím je prostě potřeba hovínka vyhazovat z toalety.
  • 10ks pachových filtrů do toalety by mělo postačit na rok.
  • Stelivo, kterým se naplní toaleta a které vytváří hrudky po kontaktu s tekutinou.
  • Škrábadlo, aby nám nedemolovala boty, sedačku, nebo nábytek.
  • Miska na žrádlo a vodu. Vybrali jsme dvojmisku.
  • Kartáč na česání, aby tygrovi nepadalo mnoho chlupů.
  • Granule ke krmení. Vůbec jsme nevěděli jaké vybrat. Dali jsme tedy na častější výskyt značky Acana v diskusích.
  • Taška na přenášení kočky k veterináři, nebo když pojedeme na delší výlet.
  • Na závěr ještě dečka. Ta se líbila ženě a tipuji, že se bude ženě líbit víc než kočce :-)
Spočteno a podtrženo, bude to celkem stát cca 2 650,- Kč i s poštovným a dobírkou. Kočičku dostaneme až za 3 týdny, takže všechny věci snad stihnou dorazit včas.

Ještě jsem zapomněl, dali jsme jí jméno Jessie.

čtvrtek 15. července 2010

Můj první blog

Dlouhou dobu jsem odolával, myslíc si že nemám zajímavé informace, které bych mohl předat svému okolí. Proto jsem to považoval za zbytečné. Ano, mám na mysli blogování.

Po přečtení výborného článku na blogu človíčka Dragos Roua jsem si řekl, že je na čase to zkusit.

Chvíli jsem uvažoval a uvědomil si proč jsem měl ten pocit výše. Důvodem je čas. Pokud zajímavé myšlenky neprezentuji hned po jejich zrození, časem (rozuměj velmi rychle :-) zapomenu jejich podstatu a pak je již pozdě. Zkusím tedy své životní postřehy psát zde co nejdříve po tom, co se udají.

Snad budou poučné alespoň pro některé z vás. Držte mi palce.