sobota 14. srpna 2010

Nastal terrror (naší vinou)

Průjem (3. den)
Jessie má průjem. Nevíme z čeho, nevíme proč. Jediné co víme je, že kálí na koberec. Jessie: smrad, tekutý exkrement, kvíkání. My: zlost a pocit bezmoci.

Příčina průjmu
Důvod průjmu jsme nezjistili, ale podle veterináře za to může asi makrela, kterou jsme jí dali. Chutnala jí tak hodně, že mi málem ukousla prsty, jak po makrele voněly.
Když se to lékař dozvěděl, jeho bezprostřední komentář byl: "To snad ne. Už jste někdy viděli, aby si kočka v přírodě ogrilovala makrelu?" V ordinaci mi to moc legrační nepřišlo, ale teď s odstupem se tomu vždy zasměju :-)

Důvod nepoužívání toalety
Dlouho jsme nerozuměli, proč v období průjmu Jessie používala koberec místo záchodu. Až do té doby, než jsme si k tomu výtvoru přičichli. Takový smrad jsem snad nezažil. Po přivonění k toaletě to bylo ještě horší. Vzhledem k tomu, jak je kočka čistotné zvíře, nám to došlo. Na tak smradlavý záchod bychom nechodili ani my.

Řešení
Řešení bylo nakonec velmi snadné. Po každé vykonané potřebě bylo ihned nutné výtvor z toalety odstranit, aby celá nezasmrádla. Od té doby Jessie chodila na záchod bez problémů a přestala kálet na koberec. Zhruba po týdnu průjem přestal a teď jsme na ni přísnější - dostává už jenom granule a maximálně kousek čistého kuřecího masa. Chudák, jak jí ta makrela chutnala!

neděle 1. srpna 2010

Jessie má nový domov

Den první

Uvědomili jsme si, že na Jessin záchod máme málo steliva. Vydali jsme se proto do obchodu Zvěrokruh v Kauflandu Karolína. Koupili jsme skoro nejlevnější stelivo (10kg za 65,- Kč) a doufali, že "to bude fungovat".

Je čtvrt na šest a kolega nám Jessie přivezl. Malinké klubíčko, kňučí, píská a stýská se jí po předchozí rodině. Přesto zvládla večeři z nové misky a to nejdůležitější - použila záchod. Po každém jídle jsme ji odnesli na záchod a zabralo to.

Zakoupené stelivo se projevilo jako výborné. Je velmi hrubé, takže se z něj nepráší a výborně hrudkuje. Čištění toalety je díky tomu snadné a rychlé.

K mému překvapení jsme měli i klidnou noc. Jessie po chvilce stýskání utichla a dovolila nám vyspat se až do osmé hodiny ranní :-)

Den druhý
Už si na nás zvykla. Z počátku byla plachá a spousta neznámých zvuků ji vždy vylekala. Druhý den je však již otrkaná a začíná prozkoumávat okolí. Je tady spousta zajímavých věcí. Nohy od stolu jsou výborným soupeřem, stejně jako nohy lidské. Dlouhé vlasy od Pavly jsou ještě větším požitkem (i když asi jen pro Jessie) - dá se za ně skvěle tahat a kousat :-)

Když si přivoním ke svým papučím, mám pocit že zemřu. Jessie má však jiný vkus - z nějakého důvodu jí bačkory voní a leze do nich. Rozmlouvat jí to nebudu.

Nafotil jsem také pár snímečků.

Závěrem
Moc bych chtěl poděkovat Jirkovi Šebestovi za výbornou přípravu kočičky a za věnovanou smetanu a dobré kočičí taštičky. Umí je hezky baštit a chodit na záchod díky jeho dobré přípravě. Díky Jirko.